Kostel a fara v Křivsoudově
O kostele křivsoudovském, který je zasvěcený památce Narození Panny Marie, činí se zmínka v katalogu arcibiskupa pražského při roku 1350. Tehdy se nalézal v děkanátu Štěpánovském a arcidiakonátu Kouřimskénm. Kostel byl založen roku 1296 za Oldřicha z Říčan na Křivsoudově o odváděl králi 36 grošů poloročního desátku. Jak k tomuto poplatku bylo přistoupeno a jakým způsobem se platil? To už je jiná řeč a jiné pojednáni.. Uvedeno jest dále: (např. Körber: Králov. České, díl V), že kostel založil biskup pražský Tobiáš z Bechyně. Křivsoudov samotný, hrad i celé panství, což tenkrát obsahovalo hrad, Křivsoudov samotný a vesnice jako např. Strojetice, Černičí, Lhotu Chyšnou a jinou Lhotu, Bučice, Laziště, Březinu, v Čejticích v Borovnici poplužní lány. Dále to byla tvrz Heralec a vesnice ku této tvrzi náležející: osada Heralec a vesnice jako Slavniče, Pavlov, Mikulášov, Dubí, Bunovce, Veselá, Boňkov, Budíkov, Nová Ves; to vše připadlo roku 1305 po smrti Oldřicha z Křivsoudova jako odúmrť králi, poněvadž výše jmenovaný Oldřich z Říčan na Křivsoudově umřel bezdětek, jak je psáno. Toto zboží, jak se uvádí, zkrátka přes kupce Reynhera z Florencie, který toto obdržel od samotného krále, dalšího majitele Heidenreicha o dalšího majitele Jindřicha z Rosenberka se dostalo v držení pražského biskupa Jana IV. Tak se křivsoudovské zboží stalo majetkem pražského biskupství. Psal se tedy rok 1307. Tento biskup seděl na pražském biskupském stolci v letech 1301-1343. Po něm nastoupil pak Arnošt z Pardubic. Ten se stal v roce 1344 prvním pražským arcibiskupem. Faráře jmenované k tomuto kostelu dobře neznáme. Z těch prvních dob jen částečně. Ve spisu Kůrka: Archidiakonáty. „Libry confirmationum.“ jmenují tyto kolátory fary Křivsoudovské. Z roku 1359 budeme citovat jeden zápis. Jindřich plebán z Křivsoudova a Zezisso z Machlova, vlastník dvoru za Krasovicemi (Kondrac, Vracovice), učinili nadání kaple P. Marie kostela v Načeradci. Je to málo z prvních let kostela a fary. Roku 1367 Jan Očko z Vlašimi, arcibiskup pražský s panošem Jarošek z Paseky; roku 1391 Jan II. z Jenštejna, arcibiskup, Lickka Sezema, Petr a Vojtěch z Paseky; roku 1403 Zajíc z Hasenburgu (Zbyněk) arcibiskup pražský (1402-1411). Jan ze Smilkova, probošt Všech svatých na hradě pražském, Václav děkan u sv. Apolináře, Václav Míšenský, Sezema z Paseky; roku 1413 Jan a Petr z Paseky. Máme zatím tyto jmenované kněze za jednotlivých pražských arcibiskupů až do bouří husitských. Můžeme zmínit záznamy z let 1671 – 1725. Tyto nám podávají počet duší (věřících) k faře křivsoudovské náležejících. Roku 1671 558 duší, roku 1677 již 1253 (přifařeny Čechtice); roku 1683 1630 duší; roku 1713 stoupl počet na 2000 a roku 1718 na 2064 duší (věřících). Roku 1664 bylo založeno biskupství v Hradci Králové. Také jako pokračovatel biskupství Litomyšlského, které bylo ustaveno, založeno1344, bereme-li v úvahu úřad biskupa Jana I. zv. Loučky (1344-1353). Biskupství skončilo vpravdě biskupem Janem V., zv. Bavor. Nastoupil r. 1474. Biskupství nemělo tedy dlouhé trvání. Byla taková divná doba jako ta naše nynější.
Jen ještě zmínka, že biskupství Hradec Králové má již 24. biskupa. Je jím Jaroslav Dominik Duka. Proč to připomenout. Proto, že až do let 1994-1995 náležel Křivsoudov a celé Dolnokralovicko do diecéze Hradec Králové. Roku 1671 náležel Křivsoudov do vikariátu Ledečského. Ten tenkrát zahrnoval celé bývalé Ledečsko s Dolnokralovickem až do Pravonína včetně Lukavce a samozřejmě Košetic, ale i Želiv a okolí, dále Humpolec. Na straně východní sahal až k Brodu, na severní straně pak Dobrnice a Vlkaneč. Ke Kutné Hoře pak až do Zbraslavic. Ne straně Zruče až do Kácova.
Vikariát, jak se uvádí, měl 39 kostelů a farností. Uvádí se počet: 20, z nichž některé filiální, pak tři děkanství a počet 16. To dává počet 39. V tom byly zahrnuty dvě administratury. Někdy se uvádí počet svatyň ještě vyšší než je číslo 39. Ale v tom budou i svatyně tzv. bez lidu a snad i svatyně soukromé.
A nyní si všimněme farářů, administrátorů, jmenovaných ke Křivsoudovskému kostelu Narození Panny Marie.
1. 1654 Matěj Valecius z řádu Cisterciáků F
2. 1666 Jan Navrátil z Firstenbergu
3. 1671 Martin Blazkovicz F
4. 1672 Ondřej Vrbský F
5. 1673 Martin Hradiský
6. 1678 Václav Hesselius de Getrimberg
7. 1681 Ondřej Alexandr Tuma A
8. 1683 Ondřej Christian Stell A
9. 1686 Karel Václav Vinařický de Vinitz A
10. 1694 Jan Ogermann A
11. 1695 Karel Vinařský
12. 1696 Antonín Štěpán Bamax
13. 1701 Antonín František Khern A
14. 1709 Jan Alexandr Kloffetius A
15. 1715 Jan Josef Specinger
16. 1758 František Menšík
17. Matěj Holub A
18. 1765 Joan Augustin Arlt
19. František Nebovidský A
20. 1772 Joan Augustin Arlt
21. František Nebovidský A
22. 1781 František Menšík
23. 1794 Josef Kořínek
24. František Čermák A
25. 1795 Armand Josef Čermák
26. Filip Procházka A
27. 1816 František Vincenc Kostka
28. 1856 Antonín Kromberger
29. 1860 Karel Růžička
30. 1877 František Schulz
31. 1887 Josef Jánský
32. 1902 Josef Klapka
33. 1938 Josef Dohnal
34. 1938 Jan Pacík adm.
35. 1940 František Beneš
36. 1948 Karel Kubíček A
37. 1951 Karel Přibyl A
38. 1954 Jan Pohorský F
39. 1997 Wieslaw Matusik A
40. 2001 Marek Halas A
41. 2004 Zdzislaw Ciesielski A