Studánka a kaplička Nejsvětější Trojice ve Vrškách
Až do roku 1955 konala se ve Vrškách na svátek Svaté trojice pouť. S obce Chmelné vedeno odpoledne procesí ke studánce, kde se odbyla pobožnost a pak po občerstvení průvod se vracel zpět za zvuku hudby a pak byla zábava v místním hostinci.
Dle vypravování starých lidí vznikla tato pouť následovně: V čísle 27 patřícím jakémusi Přitasilovi byl člověk, který měl záduchu. Veškerá lékařská pomoc byla marná, bylo mu čím dál hůře. Zdálo se mu v noci, že k němu někdo mluvil: Jdi ke studánce do Vršků a pij onu vodu. Poslechl a šel a vroucně se modlil ku svaté Trojici Boží a pil onu vodu. Opravdu prý se uzdravil. Od té doby až do své smrti vodil procesí na svátek svaté Trojice ku studánce a pověsil tam obraz svaté Trojice. Kterýžto obraz nahradila skupina Katolické mládeže a vystavěla na studánce kapličku za 1200 Kč roku 1929. Pro tento rok průvod ke studánce byl ONV zakázán, poněvadž to rušilo sjezd Spartakiády.
(z Kroniky obce Chmelná, rok 1955, zapsal pan Antonín Klepáč, kronikář)
Zápis ze stavby kapličky ve „Vrškách“ v květnu 1929
Takřka snad od nepamětných dob putovává každoročně procesí z naší vesničky o svátku sv. Trojice do Vršků. A také snad odnepaměti visí na smrku nad studánkou obraz nejsvětější Trojice. Aby však ještě větší úcta se k tomuto místu rozšířila, usnesla se naše milá SKM po nadšeném souhlasu všech členů postaviti na tomto místě kapličku nejsv. Trojici zasvěcenou. Projekt vypracoval vlašimský pan stavitel Petr Rajman. Stavbu prováděl mistr zednický p. Koubík z Otročic.
Dne 14. května 11 členů SKM kopali strouhu a základy, přiváželi z okolí kámen a písek. Z blízké doubravy kukala žežulka, z bujného mlází hvízdal kos popěvky jara. Ti, kteří se nezúčastnili, byli zase přiděleni jako nádeníci k zedníkům při stavbě. Děvčata zase vzala zedníky na zdravu. Mimo to ještě ti hoši, kde mají koně, dojeli pro cihly, vápno a cement.
A takto spojenými silami a ve vzájemné shodě práce naše rychle postupovala. Avšak i oběti jsme museli přinésti. Několikrát jsme notně promokli, přesto přinesli jsme tyto oběti rádi s vědomím, že jest to vše k větší cti a slávě Boží. Konečně kaplička byla postavena, to bylo 22. května. V následujících dnech činěny přípravy ku brzkému svěcení.
Den 26. květen zůstane opravdu milou vzpomínkou všech našich členů SKM. Svěcení bylo určeno na 2 hod. odpoledne. Ba ani cukráři a hostinští nechyběli. Konečně po příjezdu dp. faráře borovnického shromáždil se průvod za zvuků hudby, doprovázející zbožné písně – vyšel průvod z dědiny. Když došlo naše procesí na toto místo, obklopovaly již ohromné masy lidu naši novou kapličku. Místopředseda K. Martínek se zmínil o pohnutkách, které nás k tomu vedly, poděkoval ku konci dp. děkanu za jeho nevšední pozornost nám věnovanou i za jeho značné finanční přispění. Ihned pak na toto slovo zahráli hudebníci naši národní hymnu: Kde domov můj?
Poté rozvinula se po okolí nenucená zábava. Asi po dvou hodinách pobytu zde seřadil se opět náš průvod a s hudbou putoval zpět k domovu.
Přičiňujme se všichni, aby slova vryta na desce v naší nové kapličce, nezůstalo jen pouhou frází, nýbrž by skutečně jak hlásají: „Ke cti a chvále Nejsv. Trojice věnuje SKM ve Chmelné 1929.“ Dosáhla všech předsevzetí a tužeb našich.
(zapsal Josef Kamarýt, Chmelná 22, * 25. 1. 1910, + 11.10. 1929, jednatel SKM)